Červený a synové

1876-1946

Životopis

Na chodu firmy V. F. Červeného se podíleli všichni jeho synové. Jaroslav, vyučený nástrojař, zodpovídal za dokončovací a ladící fázi, Stanislav, rovněž vyučený, měl na starosti počáteční přípravu materiálu a stříhání dílů pro výrobu hudebního nástroje. Bohumil působil jako firemní prokurista. Od roku 1876 změnila firma svůj název na V. F. Červený a synové (V. F. Červený & Söhne). V roce 1880 navštívil továrnu císař František Josef I. V té době měla továrna už téměř sto zaměstnanců a produkovala ročně asi tři tisíce hudebních nástrojů. Továrna zásobovala svými nástroji několik evropských armád (ruskou, německou, rakouskou, španělskou, rumunskou, srbskou a holandskou) a měla sklady nebo zastoupení po celém světě (Chicago, Stockholm, Zurych, Bukurest, Cařihrad). V roce 1908 si Václav Červený ml. zřídil v Hradci Králové vlastní dílnu na výrobu hudebních nástrojů a konkuroval rodinné firmě, která nakonec ve svých cenících tiskla oznámení, že s dílnou Václava Červeného ml. nemá nic společného. Po smrti Stanislava se vedení firmy ujal Jaroslav, ale nelehká finanční situace způsobená mimo jiné kokurencí levných kraslických nástrojů dovedla továrnu na pokraj krize. V roce 1927 proto vstoupil do firmy Karel Schamal a kromě finanční podpory přinesl reorganizaci výroby. Po smrti Jaroslava v roce 1928 se Schamal dokonce ujal vedení firmy. V roce 1946 byla továrna znárodněna.

Signatura

(1) Гервеный и С-я (Cervenyj i S-ja)

(2) Červený &. S.

(3) V. F. Červený Söhne

(4) V. F. Červený & synové. Hradec Králové

Prameny

Rodinný archiv Červených, Státní okresní archiv v Hradci Králové.

Vojenský historický ústav v Praze, Červený, Otakar. Osobní fond. 5 kartonů, 1892–1930.

Hudební oznamovatel. Výňatek z ceníku c. a k. dvorní továrny na hudební nástroje, 1907, Národní muzeum − Knihovna Národního muzea, sign. H 17749.

Zeitschrift für Instrumentenbau 1, 1880/1881, s. 6, 13, 150−151.

Zeitschrift für Instrumentenbau 2, 1881/1882, s. 337.

Kalendář českých hudebníkův na rok 1888, 1890, 1891, 1894, 1900, 1908.

Červený, Jaroslav. Ehrenkranz für V. F. Červený, chef der Musikinstrumenten-Fabrik V. F. Červený & Söhne zu Königgrätz in Böhmen: zur fünfzigjährigen Jubelfeier seiner industriellen Thätigkeit ([Hradec Králové], 1883).

Seznam cen udělených na všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 pod protektorátem Jeho cís. a král. Veličenstva císaře Františka Josefa I. (Praha [1892], s. 126).

Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der gesammten Musikinstrumenten-Industrie (Leipzig 1897, s. 147).

Neue musikalische Presse 1903, č. 3, s. 53.

Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der Musikinstrumenten-Industrie. Teil I, Deutschland, Östereich, Tschechoslowakei (Leipzig, 1925/26, s. 692).

Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der Musikinstrumenten-Industrie. Teil I, Deutschland, Östereich, Luxemburg, Tschechoslowakei (Leipzig, 1929/30, s. 391).

Literatura

Waterhause, William: The New Langwill Index. A Dictionary of Musical Wind-Instrument Makers and Inventors (London 1993, s. 60−61).

Keller, Jindřich: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století (diplomová práce, Praha 1967, s. 104–107).

[Joppig, G.]: 150 Jahre Václav František Červený & synové (s. l.).

Pavlík, Jiří: Václav František Červený: doba, život, dílo (Praha 2006, s. 22−24, 13).

Pavlík, Jiří: Otakar Červený. Mecenáš československých legií v Rusku (Červený Kostelec 2014).

Nástroje tohoto výrobce

Zpět na vyhledávání