Žalud, František

Životopis

Narodil se v Novém Strašecí, syn a žák nástrojaře Václava Žaluda. Oddán 10. 10. 1862 v Novém Strašecí, téhož roku se usadil v Terezíně (No. 222), kde založil nástrojařskou dílnu a vedl ji až do smrti, v posledních letech se synem Pavlem Žaludem (František Žalud a syn, d. k. výsadní továrna hudebních nástrojů Terezín / Franz Žalud & Sohn, k. k. priv. Holzblasinstrumentenmacher Theresienstadt). Vyráběl především dřevěné dechové nástroje, které měly mezi současníky dobrou pověst, později také žesťové a bicí. Byl též houslařem. Získal ocenění z výstav (Litoměřice/Leitmeritz 1877, Teplice/Teplitz 1879, Všeobecná jubilejní výstava v Praze 1891, Vídeň 1891 a 1892), zásoboval rakouské vojenské hudby, vyvážel do Ruska, Itálie a Anglie. Vedle toho vedl též sklad a obchod hudebními nástroji a příslušenstvím, klavíry, harmonii a hudebními automaty. Závod převzal syn Pavel Žalud.

Signatura

Franz / ŽALUD / in /Theresienstadt

Archivní materiály

Hlavní katalog (Praha, Výkonný výbor Všeobecné zemské výstavy v Praze) 1891.

Seznam cen udělených na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 (Praha, Výkonný výbor Všeobecné zemské výstavy v Praze) [1891].

Kalendář českých hudebníků (9) na rok 1891; (20) na rok 1902, s. 73; (21) na rok 1903.

Pavlis, Hans: Schematismus sämtlicher Kapellmeister in der k. und k. österr. Armee für das Jahr 1894, 29 Jhrg. (Prag: H. Pavlis 1894), s. 30.

Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der gesammten Musikinstrumenten-Industrie (Leipzig 1897), s. 164.

Prameny a literatura

Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rkp, CZ-Pnm).

Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959).

Jalovec, Karel: Enzyklopädie des Geigenbaues. Praha: Artia 1965.

Československý hudební slovník osob a institucí 2. Praha: Státní hudební vydavatelství 1966, s. 1014.

Keller, Jindřich: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století (Praha 1967, dipl. práce, strojopis), s. 129.