Riedl, Joseph Felix

c1788-1837

Životopis

Narozen v Kraslicích. Pocházel z rozvětvené rodiny výrobců hudebních nástrojů. Asi od roku 1811 působil ve Florisdorfu, od roku 1812 v Leopoldstadtu. V roce 1815 převzal dílnu po zemřelém Josephu Huschauerovi 2). V roce 1817 získal měšťanské právo a status mistra. Ve Vídni a v Budapešti měl obchod, kam dodával své hudební nástroje. Po jeho smrti vedla živnost nějakou dobu jeho žena Anna. Riedl se zasloužil během svého života o několik zlepšení ve stavbě nátrubkových dechových nástrojů. V roce 1820 postavil speciální basový pozoun s dvojitým snižcem. V roce 1823 získal společně s Josefem Kailem privilegium za vynález speciálního typu pístového strojiva (Doppelrohrschubventil), které zjednodušovalo hru na trubky a lesní rohy. V roce 1835 si nechal patentovat vynález otáčivého strojiva. Podle předpisu rakouské pošty byl výhradním dodavatelem poštovských rohů. Kromě nátrubkových dechových nástrojů stavěl také strunné nástroje (smyčcové, kytary, loutny).

Archivní materiály

Verzeichniss der in der österreichischen Monarchie in den Jahren 1833, 1834 und 1835 auf Erfindungen, Entdeckungen und Verbesserungen ertheilten Privilegien oder Patente. In: Jahrbücher des Kaiserlichen Königlichen Polytechnischen Insti-tutes in Wien, svazek 19, Wien: Carl Gerold, 1837, s. 479.

Gemeinnütziger und erheintender Haus-Kalender für das österreichische Kaiserthum [...] auf das gemeine Jahr 1837. Wien: Anton Strauss´s Witwe, 1837, s. 67;

Schematismus für das Königreich Böhmen auf das Jahr 1830. Prag 1830, s. 560.

Prameny a literatura

Langwill, Lyndesay G.: An Index Of Musical Wind Instrument Makers. 1. vyd. Edinburgh: L.G. Langwill, 1972, s. 145.

Waterhause, William: The New Langwill Index. A Dictionary of Musical Wind-Instrument Makers and Inventors. 1.vyd. London: Tony Bingham, 1993, s. 327.

Keller, Jindřich: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století. Diplomová práce, FF UK, Praha 1967, s. 115.

Kunz, Ludvík: Poštovský roh a signalizační nástroje postiliónů: příspěvek ke klasifikaci sbírek Poštovního muzea v Praze. Sborník Poštovního muzea 1984. Praha: Poštovní muzeum, 1984, s. 13−39, s. 15, 16.

Heyde, Herbert: Das Ventilblasinstrument: seine Entwicklung im deutschsprachigen Raum von den Anfangen bis zur Gegenwart. 1. vyd Leipzig: Deutscher Verlag für Musik, 1987, s. 36–39, 45–47.

Dullat, Günter: Der Musikinstrumentenbau und die Musikfachschule in Graslitz von den Anfängen bis 1945. 1. vyd. Nauheim: G. Dullat, 1997, s. 49.

Hopfner, Rudolf: Wiener Musik-instrumentenmacher 1766–1900. 1. vyd. Tutzing: Schneider 1999, s. 400–401.

Fritz-Hilscher, Elisabeth − Kretschmer, Helmut: Wien Musikgeschichte. Von der Prähistorie zur Gegenwart. 1. vyd. Wien: LIT Verlag, 2011, s. 354.

Šlégrová, Hana: Výroba dechových hudebních nástrojů v Kraslicích. Disertační práce, Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2001, s. 138.